Cetinje
Město ležící na úpatí pohoří Lovćen, v kotlině Lovćenski dolac (700 m n.m.). Do r. 1918 bylo hlavním městem samostatného černohorského království, nyní duchovním a kulturním centrem Černé Hory..
V r. 1482 tu vybudoval své nové sídlo černohorský vládce Ivan Crnojević, když byl pod stále se stupňujícím tlakem Turků nucen opustit svůj sídelní hrad Žabljak na Skadarském jezeře a vybudovat si ve vnitrozemí nové sídlo. To dostalo své jméno podle říčky Cetiny. Odtud po staletí organizoval boj Černohorců za svobodu. Když se koncem 17. stol. podařilo Turkům proniknout až do Cetinje, vyhodili černohorští obránci do povětří své náboženské a politické středisko, sídlo černohorských vládců - klášter Crnojevićů (Manastir Crnojevića) v Cetinji, aby nepadlo do tureckých rukou.
Začátkem 18. stol. byl vladykou Danilem postaven nový klášter zvaný Cetinjský kloášter (Cetinjski manastir), který byl pro stálé turecké nebezpeční dlouho jedinou stavbou ve městě. Sloužil především jako rezidence černohorských vladařů. Typické pro tento komplex jsou dvoupatrové konaky (mnišské cely) vestavěné přímo do skalního masívu. Součástí kláštera je i jednoduchý mariánský kostel, dále dominantní zvonice, hradby a hřbitov. V části konaků je dnes umístěna klenotnice, v níž jsou umístěny mimořádně cenné umělecké předměty, mj. jeden exemplář Oktoihu - Osmiglasniku z roku 1494, tj. první jihoslovanské knihy v cyrilici, vytištěné v tiskárně v Obodu, dále cenné dokumenty a mimořádný exponát - relikvie maltézského řádu johanitů.
Teprve za Petra II. Petroviće Njegoše (v 1. polovině 19. stol.) se začalo s vybudováním skromného jádra města. Mimo jiné bylo postaveno i Njegošovo sídlo, palác zvaný Biljarda - Kulečník. Njegoš byl totiž milovníkem kulečníku, v Černé Hoře úplně neznámého. V jižní části areálu Biljardy je ve zvláštním pavilonu umístěna reliéfní mapa Černé Hory (v měřítku 1:10000), kterou vytvořili za rakouské okupace v době 1. světové války rakouští odborníci.
K intenzivnímu rozvoji města mohlo dojít až pro Berlínském kongresu v r. 1878, kdy byla i formálně přiznána nezávislost Černohorského státu a Turci museli opustil zemi. Byl vybudován nový knížecí palác, školy, divadlo, obytné budovy, nemocnice, budovy diplomatických misí evropských států.
Poblíž Biljardy se nachází tzv. Ćipur, tj. místo, kde stojí mariánská dvorská kaple Nikoly I. 
Byla postavena na základech historického kláštera Crnojevićů, který vybudoval po ústupu ze Žabljaku v r. 1484 černohorský vládce Ivan Crnojević jako své sídlo. V kapli je pohřben i Ivan Crnojević a král Nikola.
Jen 15 minut od středu města je nad Cetinským klášterem vyhlídka Orlí kras (Orlovi krš) s mauzoleem zakladatele dynastie Petrovićů, vladyky Danila (17. až 18. stol.), mauzoleum samo pochází z konce 19. stol.
K velkým škodám došlo v Cetinji v r. 1986, kdy po vydatných deštích začala voda stoupat krasovým podložím a zaplavila město do výše několika metrů.
